Přednášející konference

|MUDr. VLADISLAV CHVÁLA
Lékař, původně porodník, sexuolog a rodinný terapeut. Zabývá se implementací psychosomatické medicíny do našeho zdravotnického systému. Od r. 1989 vede tým Střediska komplexní terapie psychosomatických poruch v Liberci. Člen České psychoterapeutické společnosti a SOFTu, Společnosti rodinných terapeutů, jejímž byl na čas předsedou. V současnosti vede výbor Společnosti psychosomatické medicíny ČLS JEP. Je předsedou akreditační komise psychosomatické medicíny Ministerstva zdravotnictví. Je spoluautorem knih o rodinné terapii (Trapková, Chvála: Rodinná terapie psychosomatických poruch, Portál. Chvála, Trapková: Rodinná terapie a teorie jin-jangu. Portál)

|PHDr. LUDMILA TRAPKOVÁ
Vystudovala Fakultu tělesné výchovy a sportu (obor tělesná výchova – matematika) a později též Filozofickou fakultu UK (jednooborovou psychologii). Pracuje jako klinická psycholožka a psychoterapeutka v Praze a v Liberci. Vyučuje rodinnou terapii a je supervizorkou rodinné terapie. Spolu s MUDr. V. Chválou napsali knihy Rodinná terapie psychosomatických poruch s podtitulem Rodina jako sociální děloha, 2.vydání, Portál, Praha 2017, Rodinná terapie a teorie jin-jangu, Portál 2016 a spolu s Pavlou Louckou rozhovor Žena a muž v rodině, Vyšehrad, 2017.

MUDr. Chvála V, PhDr. Trapková L.: Jak je to s intimitou v gynekologii a jak v psychosomatice?

Téma intimity vyprovokovalo vzpomínky na desetiletou praxi ženského lékaře a umožnila nám reflektovat vývoj vztahu lékaře k intimitě pacienta. To se při setkání s psychology a psychoterapeuty postupně a možná i nesnadno mění. Domníváme se, že takové osobní svědectví může být užitečné i pro další kolegy lékaře, kteří se vydávají na cestu k psychosomatice a psychoterapii, nebo pro psychology, kteří mnohdy nechápou, jakými cestami se utvářelo chování kolegů-lékařů. Otázky studu a intimity jsou při studiu na LF probírány často jen zběžně, chování k pacientovi, prožívání pacienta ani vlastní prožívání lékaře nebývá v centru pozornosti. Pokládá se za samozřejmé, že svou tělesnost musí pacient lékaři odhalovat proto, že mu lékař chce a musí pomoci. Historická zmínka o tom, že bývaly doby, kdy lékař nesměl vyšetřovanou ženu vidět, a proto ji mohl vyšetřovat pouze puls na zápěstí ručky, kterou mu zpoza zástěny nemocná podala, je označováno za typickou ukázku středověkého tmářství. Dnes máme ve všem jasno, tedy je třeba odhalit před lékařem všechno, nejen povrch těla, ale i všechny dutiny, kam se až přístroje dají zasunout. Stud je jen jedna z nepatřičných emocí, a ty přeci do medicíny nepatří. Mladý lékař na ženském oddělení je beze všeho hozen do vody, ať se v tom plácá, jak umí. Starší lékaři svým chováním určují normu, gynekologické vyšetření je natolik ritualizováno, že si ani nevšimneme, jak intimní to pro vyšetřovanou je. Tato naučená samozřejmost (nebo otrlost?) se může stát problémem při přerodu somatického lékaře v lékaře psychosomatického nebo v psychoterapeuta. Problémem o kterém nemusí lékař vůbec vědět.

Trapková, L., Chvála, V.: Intimita ve složených rodinách

S rozpadem rodin jsou zpochybňovány hranice rodiny, a to jak hranice vnitřní, tak vnitrorodinné i mezigenerační. Vznikají nejrůznější uspořádání vztahů vrozených a získaných, nejrůznější sestavy, které pouze na sociální úrovni mohou připomínat jakoukoli jinou malou sociální skupinu. Teprve na psychické úrovni jednotlivých členů nově skládaných rodin se ukazují a jsou prožívány rozdíly mezi původní biologickou rodinou, kde je zachovaná vrozená struktura a rodinou, ve kterém se musí jednotliví členové adaptovat na oslabování vrozených pout a akceptování příchozích. Všichni dospělí, a zejména děti, reagují na ztráty společného času více či méně traumaticky. Intimita rodiny dostává trhliny, oslabování pocitu bezpečí zvyšuje úzkost. Symptomy se mohou tvořit na všech třech úrovních bio-psycho-sociálního organizmu rodiny. Děti bývají nejsnadnějšími oběťmi všeobecného popírání dětské reality nejen v rodinách, ale dnes už i v celé společnosti. Menšiny prosazují právo na uznání co nejširších hranic normality a tzv. rovnoprávnosti pro všechny podoby rodiny. Mnohé psychosomatické příznaky dětí i dospělých souvisí s poruchami rodinné struktury.
|MUDr. PETR KOLÁTOR
MUDr. Petr Kolátor je lékař s atestací z pediatrie a s dlouhodobou praxí v oboru rehabilitace. Studium medicíny absolvoval na 2. LF UK v letech 1987-1993. Po škole pracoval na dětském oddělení v Liberci a následně na dětském oddělení v Jablonci nad Nisou. V letech 1996 – 2001 pracoval na pozici zástupce primáře rehabilitačního oddělení v nemocnici Jablonec nad Nisou. V centrech komplexní péče Roseta, Sámova a Dobřichovice pracuje od roku 2011.
|Mgr. EVA POSPÍŠILOVÁ
Mgr. Eva Pospíšilová je fyzioterapeutka. Studium absolvovala na 1. LF UK a FTVS UK. Již během studia zaměřovala svoji pozornost na psychosomatické vztahy v oblasti pohybového aparátu a problematiku vnímání těla. V rámci dalšího odborného vzdělávání ji nejvíce ovlivnila metoda Strukturální integrace a v oboru fyzioterapie Fyzioterapie funkce. Ta se stala platformou pro její práci s tělem. V CKP Sámova pracuje od roku 2014.

MUDr. Kolátor P., Mgr. Pospíšilová E.: Intimita skrytá ve fasciích
Během celého studia nám kladli na srdce, že pacient je bio-psycho-socální jednotka, ale bohužel už na škole, a zejména na následné praxi jsme se naučili, jak naši péči zredukovat jen na oblast naší specializace. Dokonce, i když se snažíme o psychosomatický přistup, tak naše chápaní se často omezuje jen na zjednodušenou kauzalitu tím, že externí příčinu nahradíme za nějakou psychickou noxu nebo trauma.
Když ale vystoupíme z toho konceptu, můžeme začít objevovat fascinující svět, kde se vnitřní orgány, somatika, psychosomatika, vliv rodiny a sociální vazby začínají setkávat na jednom místě, na jednom bodě, v lidském těle. Zcela se nám změní chápání podstaty příčin a následků, odhalí se nám skryté vazby i to, jak se vše přelévá mezi tělem, psychikou i okolním světem To, co se jevilo jako problém, se odhalí jako účelný prostředek a to, co se zdálo být v harmonii, se projeví jako zásadní komplikace. Najednou co bylo rezistentní se začíná podvolovat našemu terapeutickému úsili.
Ukážeme si jaký psychologický význam mají jednotlivé části těla, jakou tělo a psychika mají dynamiku ve vzájemných interakcích a seznámíte se s tím, co potřebuje psychosomaticky pracující lékař a fyzioterapeut od psychologa a co tito dva mohou psychologovi nabídnou.
Chceme vám ukázat naše zkušenosti se spoluprací lékaře, fyzioterapeuta a psychologa ve výše zmíněném kontextu a jako třešnička na dortu – podělit se s vámi s jedním osobním příběhem .Jste zváni nahlédnou na intimitu skrytou ve fasciích.
Workshop bude praktickou ukázkou funkčního způsobu myšlení a komplexní práce s tělem v psychosomatickém kontextu, stejně tak seznámením, jak fascie jsou hmatatelným vyjádřením knihy života.
|Mgr. et Mgr. LENKA SLAVÍKOVÁ
Psycholožka a socioložka. V CKP Dobřichovice se věnuje psychologické práci s tělem. Nabízí psychoterapii zaměřenou na tělo (body – psychoterapii) a individuální bioenergetická cvičení. Dále v CKP poskytuje psychologické koučování a profesní poradenství.
Vystudovala jednooborovou sociologii na Filozofické fakultě UK a následně jednooborovou psychologii na téže fakultě. Absolvovala roční výcvik v psychologickém koučování (Qed Group) a věnovala se výběru a rozvoji zaměstnanců a psychodiagnostice. Během rodičovské dovolené absolvovala pětiletý výcvik Integrativní psychoterapie zaměřené na tělo (Česká asociace psychoterapie zaměřené na tělo). Od roku 2014 má svou soukromou praxi, kde nabízí individuální psychoterapii zaměřenou na tělo, bioenergetická cvičení a psychologické koučování. Věnuje se také lektorské činnosti v oblasti koučování a lidských zdrojů.

Mgr. et Mgr, Slavíková L.: Cviky k podpoře sexuality

Workshop představí cviky, které povzbuzují sexualitu. Pomáhají lépe zvědomit oblast břicha a pánve, a pánev tím uvolňují a znovuoživují. Cviky pokrývají obě přirozené součásti sexuality: jak část sexuálně agresivní (aktivní), tak část odevzdávající se (pasivní). Obě stránky sexuality můžeme prostřednictvím cviků rozvíjet a zároveň objevovat, ve které polaritě se cítíme lépe, a která je pro nás naopak těžší.
Cviky vychází především z bioenergetické analýzy A. Lowena. V pojetí bioenergetiky je organismus a jeho zdraví propojený celek. Zdraví se skládá ze zdraví fyzického, emocionálního, duševního a sexuálního. Sexuální zdraví je chápáno jako schopnost plně a radostně prožívat sexualitu. Cviky, které se na workshopu účastníci naučí, mohou k sexuálnímu zdraví přispívat.
|Mgr. ROBERT STUCHLÍK
Somatický kouč, instruktor zdravotní tělesné výchovy. Od roku 1998 vede ve firmách skupiny zaměřené na primární prevenci psychosomatických obtíží aplikovanou psychologii. Autor řady populárně naučných časopiseckých článku (pro Dia styl, Moje generace), Akta „Y“: Drogový problém versus rodina (Votobia 1999),Jóga-jak si vybrat tu pravou (Grada 2008), Tým snů (Grada 2008).

Mgr. Stuchlík R.: Intimita na malém městě
Klienty často přivádí do psychosomatické péče v skrytosti přechovávané obtíže. Dovedně skrývané exémy, brufenem maskované bolesti , dlouhými hábity zahalovaná obezita. Klient nás většinou nerad pouští do oblasti své intimity. Stává se zranitelným. A stejně tak terapeut se odhaluje a dává (někdy nechtěně) nahlédnout klientům do skrytých oblasti své profese, života. Jak vlastně zacházíme s intimitou na straně klientů, aneb opravdu jsou výjimečné věty:“Šupněte mi do trenek a skočte mi na stůl?“. Na kolik se stydíme za vlastní skrytá a skrývaná témata? Jak zacházíme s obavou:“Co ta nešťastnice mi bude radit? Nejdřív ať si udělá sama pořádek doma!“ Můžeme být autentičtí? A nedočkáme se jen odsudku?
Mohla by být přirozenost terapeuta v rozporu s „hraním role odborníka na psychosomatiku“? Jak zacházet s intimitou v prostředí, kde si lidé vidí do talíře?

|Doc. MUDr. JIŘÍ ŠIMEK
Doc. MUDr. Jiří Šimek je internista, psychiatr a psychoanalytik, člen tréninkového výboru individuální sekce ČSPAP (Česká společnost pro psychoanalytickou psychoterapii). Je také jedním ze zakladatelů lékařské etiky jako oboru v ČR po r. 1990. Psychosomatické problematice se věnuje od sedmdesátých let minulého století.

|Mgr. JAN ŠIMEK
Mgr. Jan Šimek je učitel, lektor a transakční analytik, zabývající se využitím transakční analýzy ve vzdělávání a pomáhajících profesích. V rámci své učitelské praxe se věnuje psychosomatické problematice u dětí spojené s docházením do školy, a je součástí Pastoral care týmu, který se zabývá prevencí patologických jevů chování.

Doc. MUDr. Šimek J., Mgr. Šimek J.: Intimita z filosofického,
psychoanalytického a transakčně analytického pohledu.
V posledních desetiletích se intimita nenápadně vytratila z našich slovníků. Jednou z příčin je vědecký pokrok, který nezná žádné tajemství. Tomu se dalekosáhle přizpůsobila celá lidská společnost. Zdravotní péče, a tedy i fyzioterapie a psychoterapie, se ale bez intimity neobejde. Pacient v ordinaci odhaluje své tělo, ale také říká věci, které by nikde jinde nikomu nesvěřil. Pacient a zdravotník tak vytvářejí spolu intimní prostor. Psychoanalysa patří k oblastem, kde byla intimita uchována v celém dvacátém století. Donald W. Winnicott dokonce považuje intimní prostor za základní nástroj psychoanalytické léčby. Podstatnou součástí intimního prostoru jsou přenosové fenomény. Proces přenosu dřívějších zkušeností do psychoterapeutického vztahu se odehrává na obou stranách, proto zná psychoanalysa vedle přenosu pacienta i protipřenos terapeuta.
Ve fyzioterapii také vzniká intimní prostor mezi pacientem a fyzioterapeutkou. Vše probíhá podstatně povrchněji než v psychoanalyse, ale do té míry, do jaké se to podaří, může i fyzioterapeutka fungovat psychoterapeuticky, proto stojí za to si tohoto fenoménu všímat. Důležité je vědět, že není vždy nutné všemu rozumět. Rady a doporučení jsou zbytečné, důležitější je naslouchat a přát nemocnému, aby jeho věci dobře dopadly. Když se v intimním prostoru ordinace děje něco, čemu fyzioterapeutka nerozumí, měla by mít možnost pohovořit si se zkušenou psychoterapeutkou.

Transakční analýza se na intimitu dívá z opačného úhlu pohledu než psychoanalysa. Považuje ji za přirozenou součást trávení lidského času a součást nezbytnou pro budování kvalitního vztahu mezi dvěma lidmi oproštěného od psychologických her. Intimita je brána jako cíl, kterého terapeut má dosáhnout tím, že se s klientem oprostí od psychologických her. Teprve potom dojde k uzdravení. Nedílnou součástí nastavování intimity je paralelní proces, který se objevuje v průběhu práce s klientem a to jak na somatické tak i na komunikační úrovni. Jeho rozpoznání a vyřešení může být důležitým vodítkem jak pro psychoterapeuta, tak i pro fyzioterapeuta.

|Mgr. LUCIE ŠÍDOVÁ
Terapeutka, lektorka, koučka a supervizorka. Vystudovala sociální práci a sociální politiku na Univerzitě Hradec Králové. Má ukončený psychoterapeutický výcvik ve skupinové psychoterapii a výcvik somatického koučování. Nyní je frekventantkou psychoterapeutického výcviku Biosyntézy. Dlouhodobě se zabývá tématem sexuality a vztahů osob s hendikepem, seniorů a seniorek, terapeutickou prací s traumatem a tématem násilí.
Má bohaté zkušenosti s řízením organizací a metodickým zaváděním nových služeb, proto pomáhá organizacím zavést do jejich praxe práci se sexualitou (Protokol sexuality aj.). Věnuje se publikační, mediální a lektorské činnosti. Je spoluautorkou několika odborných publikací. Pracovala v organizaci Rozkoš bez Rizika jako výkonná ředitelka a terapeutka. Je iniciátorkou projektu Právo na sex, jehož cílem bylo otevřít téma sexuální asistence v ČR.

Mgr. Šídová L.: Sexuální asistence její možnosti a limity
Přednáška bude zaměřena na téma sexuální asistence, která je určena osobám s hendikepem a seniorům a seniorkám. Dozvíte se informace o tom, co je a není sexuální asistence, jaké má možnosti a limity, jak funguje v zahraničí, jaká má pravidla a právní ukotvení v České republice. Ukáži vám a blíže představím pomůcky, které mohou využít i sociální pracovníci a pracovnice při práci se sexualitou v pobytových zařízeních.

|PhDr. ZUZANA VOLDŘICHOVÁ
Diplomovaná Gestalt terapeutka (Institut Dialog). Věnuje se individuální a párové psychoterapii v soukromé praxi v Praze, zároveň se zabývá lektorováním a supervizí.
Spolupracuje s Ambulancí bolesti Pain, hlavně v práci s psychosomatickými pacienty, odkud pochází kazuistiky případně použité ve WS (se souhlasem klientů).

|MUDr. IVAN VOLDŘICH
Vystudoval Fakultu všeobecného lékařství, má I. a II.atestaci z anesteziologie a resuscitace. Specializuje se na celostní přístup v léčbě bolesti, od roku 1993 pracuje v privátní ambulanci PAIN s.r.o. Ve své praxi používá převážně akupunkturu a homeopatii. Absolvoval výcvik v rodinné terapii psychosomatických poruch v Liberci.

PhDr. Voldřichová Z., MUDr. Voldřich I.:Profesní sféra s osobním kontaktem
Jako lékař a psychoterapeutka máme zkušenost, že velmi vstupujeme do soukromí našich klientů, ať již léčbou/terapií a jejími efekty nebo jako lidé, s nimiž se naši klienti pravidelně a intenzivně setkávají a prožívají s námi blízký a intimní kontakt. Dozvídáme se také v rámci naší spolupráce, jak druhý jako terapeut zasáhl či ovlivnil intimitu klientů. Máme také tu možnost sdílet, jak se naši klienti dotýkají naší osobní sféry, ovlivňují náš vztah a inspirují nás v životě. Víme, že náš vzájemný vztah (stejně jako osobní vývoj každého z nás) je našimi klienty a blízkostí s nimi velmi ovlivněn.
V rámci WS chceme účastníkům nabídnout kreativní mapování oblastí v jejich životech, kde jsou ovlivněni setkáváním a blízkou prací s lidmi. Chce nabídnout prostor pro vzájemné sdílení, zda, případně jak se tyto dotyky intimity odráží v jejich životech a zpět v práci s pacienty.

|MUDr. IVETA KOBLIC ZEDKOVÁ
MUDr. Iveta Koblic Zedková, Ph.D. pracuje jako lékařka na Dětské psychiatrické klinice 2. LF UK a FN Motol a v Institutu neuropsychiatrické péče INEP Medical v Praze. Je atestovaným psychiatrem v oboru dospělé psychiatrie a v přípravě ke specializaci v dětské a dorostové psychiatrii.
Absolvovala psychoterapeutický výcvik v Gestalt psychoterapii (Institut Dialóg) a v tanečně pohybové terapii (TANTER) a je v přípravě k funkční specializaci z psychoterapie. Vedle psychiatrické a psychoterapeutické práce se podílí na výuce studentů medicíny 2. LF UK, lektorsky se podílela na evropských projektech zaměřených na psychosociální kompetence studentů medicíny a na expresivní terapeutické metody. V postgraduálním studiu se věnovala výzkumu schizofrenie s časným začátkem. Je editorkou a spoluautorkou knihy Tanečně pohybová terapie – teorie a praxe.

MUDr. Zedková I.:Terapeutické setkání v kontextu neurověd
Rozšiřující se výzkumné poznatky afektivních neurověd a raného vývoje nabízejí hlubší porozumění psychoterapeutickým intervencím v klinické praxi. V současné době je podloženo důkazy, že psychoterapie je invazivní metodou, která moduluje neuronální procesy jedince.
Traumatická zkušenost vede k nadměrné vzrušivosti a dissociaci, které se otiskují do limbického a autonomního nervového systému a vedou k epizodám desorganizace s neefektivními strategiemi zvládání stresových situací. V případě vztahového traumatu se pak stresorem stává samotný vztah.
Vztah je současně jedním ze základních léčivých procesů v psychoterapii a nové vzorce chování, emoční odpovědi a vhledy jsou možné pouze po dosažení dostatečné úrovně bezpečí v tomto vztahu. K jejímu vytváření dochází především implicitně, v práci s neverbálními, respektive preverbálními, presymbolickými tématy, v nichž přichází ke slovu tělo a komunikace na pohybové úrovni.
Vědomá a záměrná schopnost psychoterapeuta pohybovat se v této rovině terapeutického setkání, schopnost vylaďovat se, sdílet, potvrzovat a regulovat je zásadním předpokladem vyhnutí se retraumatizaci a zároveň poskytuje stabilizační bod, který může pomoci pacientům s traumatickou zkušeností přejít po tenkém laně na pevnou půdu pod nohama.