Obrátit se na nás můžete s problémy pohybového aparátu – např. poúrazové a pooperační stavy, akutní i chronické bolesti, výhřezy plotének, kořenové syndromy, akutní ústřely, lumbágo, zmrzlé rameno, artróza, zánětlivá onemocnění pohybového aparátu (artritida, spondylartritida, lupus atd.), periferní léze nervového systému, stavy po úrazech nervové soustavy či cévní mozkové příhodě, roztroušená skleróza, vývojové vady, vadné držení těla, skoliózy, nestability kloubů, funkční postižení bez strukturálních změn. Nabízíme individuální přístup, který zajišťuje kompletní diagnostiku a cílenou terapii.
Využíváme celou řadu terapeutických přístupů
Diagnostika a terapie funkčních poruch dle Lewita – na základě vyšetření pohybového systému se určí segmenty, které mají sníženou pohyblivost a vyhodnotí se, jaký význam vůči sobě mají. Po správně provedené manipulaci (manipulační léčbě měkkých tkání, mobilizacích, postizometrické relaxaci atd.) se obnoví omezená pohyblivost a mizí i bolestivost. Pacientovi bývá doporučena aktivní terapie (automobilizace, postizometrická relaxace, úprava pohybových stereotypů apod.).
Fyzioterapie funkce dle Clary Lewitové – důraz je kladen na celek těla a jeho funkci. Sleduje se, která část těla je v nízkém, vysokém nebo optimálním napětí, jak si stojí ke zbytku těla a jak plní svoji funkci. Při terapii se využívá jemné techniky doteků, kterými se napětí optimalizuje. Stabilizují se klouby, pracuje se s chodidly, dechem, vytváří se vnitřní prostor. Pacient se učí, jak vnímat své tělo a jak s ním zacházet, aby dlouhodobě minimalizoval nebo úplně vyléčil své obtíže.
Funkční tape – je speciální lepicí páska, která slouží pacientovi jako aktivní opora a jako „prodloužená ruka“ terapeuta. Terapeut ji lepí s ohledem na přístup k pacientovi dle Fyzioterapie funkce C. Lewitové. Během terapie pracuje pacient s terapeutem na uvolnění či nastimulování určité části těla. Cílem je, aby si pacient mohl tento prožitek odnést s sebou i do běžného života. K tomuto účelu poslouží funkční tape lépe než pasivní opory (např. ortézy). Ortéza místo zafixuje a znehybní, naproti tomu tape přetížená místa odlehčuje a povzbuzuje oslabené či neaktivní části těla, aby se správně při pohybu zapojovaly, aby naplňovaly správně svoji funkci. Funkční tape napomáhá obnovovat změněnou, nejčastěji pohybovou funkci.
Metodika Ludmily Mojžíšové – zahrnuje sadu cviků a mobilizací k ovlivnění funkčních poruch v oblasti žeber, pánve, páteře. Využívá se např. u funkční sterility žen i mužů, u bolestí zad, při skoliózách, při obtížích spojených s bolestivou kostrčí.
McKenzie metoda (též MDT) – klade zásadní důraz na aktivní přístup pacienta. Učí ho prostřednictvím přesně definovaných cviků, jak si samostatně odstranit bolestivé obtíže a jak jim do budoucna předcházet. Je vhodnou léčbou při výhřezech meziobratlové ploténky.
Vojtova metoda – léčí motorické poruchy dětí i dospělých. Asi nejznámější je léčba kojenců, kterým pomáhá při opožděném motorickém vývoji – stimuluje např. vzpřimování, otáčení, lezení. Využívá se u neurologických i ortopedických onemocněních. Cílem metody je osvojení základního pohybového stereotypu prostřednictvím tzv. reflexního plazení a otáčení.
Proprioceptivní neuromuskulární facilitace (též PNF) – metoda, která využívá různých mechanismů (slovní povel, zrak, protažení, odpor) k usnadnění pohybu. Pohyb je zkvalitněn např. po cévní mozkové příhodě, při částečné ztrátě hybnosti nebo při svalových nerovnováhách.
Škola zad – je terapeutický program, který má za cíl odstranit pohybové chyby, jichž se lidé dopouštějí při běžných činnostech (nesprávné držení těla, zvedání břemen, chyby při stání nebo sezení).
Senzomotorická stimulace – s pomocí labilních pomůcek je dosahováno zlepšení kvality vnímání a nastavení vlastního těla, rovnováhy. Využívá se např. u poúrazových kotníků, nestabilním koleni, chronických bolestech zad.
Dynamická neuromuskulární stabilizace (též DNS) dle prof. Koláře – využívá se postupného zapojování svalů, jaké známe u kojence ve vývoji vzpřimování těla, v kombinaci se správným dýcháním.
Manuální lymfodrenáž – jemná masáž zaměřená na rozpohybování lymfy a odstranění zplodin látkové výměny. Používá se např. k léčbě funkční nedostatečnosti žil, k odstranění otoků po zlomeninách, při opakovaných zánětech dutin, k terapii či prevenci otoků po léčbě rakoviny prsu, při únavovém syndromu, při snížené obranyschopnosti organismu. Nachází uplatnění i pro kosmetické účely.
Léčebná pohybová aktivita – je nedílnou součástí fyzioterapie. Pohybové aktivity jsou vybírány s ohledem na konkrétní obtíže pacienta a jeho možnosti. Může se jednat o nácvik relaxace přetížených částí těla, stejně jako o cvičení s využitím vlastního těla či pomůcek (míče, balanční plošiny, ručník). Cviky i jejich náročnost se přizpůsobují aktuálnímu stavu a potřebám klienta.
Koncept manželů Bobathových – klade důraz na osobní pohybové potřeby klienta. Využívá se při poškození centrálního nervového systému dospělých i dětí (např. cévní mozkové příhody, DMO, traumata hlavy aj.).
Kinesiotaping – v současnosti využíván po celém světe nejen na poli sportovního lékařství, ale jako léčebný prostředek v rehabilitační medicíně, fyzioterapii, pediatrii, ortopedii i medicíně veterinární. Kinesiotaping ve svém konceptu pracuje s elastickou páskou- kinesiotapem, což ve srovnání s klasickým sportovním rigidním tapem, ortézami a bandážemi způsobilo doslova revoluci v terapii chronických i akutních onemocnění pohybového aparátu.
Nordic Walking – tato technika se rozvinula ve Finsku z důvodu letní přípravy běžkařů a poté se rozšířila do dalších zemí Evropy. Podstatou severské chůze je zapojení horních končetin a vlastně i trupu do chůzového stereotypu a díky holím odlehčení zatížení kloubů dolních končetin a také zajištění stability chůze. Je vhodná pro lidi všech věkových kategorií, v různém terénu a v různém ročním období. Lze ji uzpůsobit kondici daného jedince i jeho zdravotním omezením. Při nácviku severské chůze vycházíme ze základního nastavení těla a stereotypu chůze za použití speciálních holí, které umožňují úchop a následnou oporu uvolněné ruky. Pracujeme a ovlivňujeme tento celkový mechanismus chůze prostřednictvím zaměření pozornosti na dílčí ideální pohyby a nastavení (opora, odraz dolních, horních končetin, aj.), včetně sledování dechu. Během tohoto nácviku se zlepšuje nejen držení těla, ale také fyzická kondice, což je dáno zatížením těla. V neposlední řadě dochází rovněž k ovlivnění psychické kondice.
Fyzioterapie v období těhotenství a po porodu
Během této doby se v těle ženy mění fyziologické i biomechanické poměry. Cílem fyzioterapie je nabídnout tělu matky optimální stabilitu a pohyb, který bude v těchto unikátních fázích života ženy působit preventivně, případně terapeuticky, pokud k funkčním potížím již došlo (diastáza, bolesti, tvrdnutí břicha aj.). V období těhotenství je také třeba zajistit miminku optimální prostor a hranice, které mu nabídnou něžné obejmutí a oporu a zároveň ho nebudou tísnit. Následkem příliš stísněného prostoru může být nevhodná poloha miminka.
Období po porodu bývá jedním z nejintenzivnějších co do prožitku, zároveň však může ženě přinášet diskomfort v podobě bolestí v oblasti pánve, zad, trupu aj. V tomto čase je úkolem fyzioterapie doprovázet ženu v její nové situaci a pomoci s postupným návratem k pohybovým možnostem.
